Plevel květinou, květina plevelem
„Co je to vlastně plevel?“ tázal se pan učitel Čestmír Tvrzník, lišácky se usmívaje při hodině květinářství léta Páně 1998. Od té doby mi ta otázka vězí v hlavě. V kontextu bezúdržbových zahradních trendů a přírodě blízké estetiky mne nutí až k čapkovsky filosofickým úvahám o zahradním řemesle. „ … jedna růže v poli pampelišek může být plevel, pokud pampelišky záměrně pěstujeme,“ děl učitel s potutelným výrazem v obličeji. Pak už následovaly četné poznávačky zahradních plevelů a filosofie ladně přešla do těžce manuální rutiny. Po letošním výjimečném jaru stalo se toto téma jaksi ještě palčivějším. Jistě to znáte dobře. Sezóna jede na plné obrátky. Nestíháte. Měli byste tvořit projekty, ale dozorujete realizaci. Měli byste dozorovat realizaci, ale sedíte u počítače v atelieru. Slunce žhne, dokonce prší, léto klepe na dveře. Všechno roste, i plevel roste. A zahradník nestíhá… Plevel květinou Plevel je přímo naprogramován k nemilému překvapování. Rychle bují, důmyslně se šíří, rád přežívá všechny nástrahy svých odpůrců,