Listí, poklad zahrady
Máte na adventním věnci alespoň jeden list? Ať už vypreparovaný či suchý? Nejspíše ano. Jehličí pak stoprocentně. A jsou z vaší zahrady? Jedinečná sklizeň je za námi a co se s ní vlastně děje dál?
Hovořit o listí jako o sklizni neslýcháme každý den. Nicméně právě tak o ní přemýšleli staří hospodáři a zejména zahradníci. O listovce, zemi, vniklé z listí, se pak mluví jako o „peříčku“. Anžto je to zem lehká kyprá, vzdušná a mnohá kvítka jí mají tuze rády. Možná vidíte často dnešní zahradníky, jak se zaobírají „moderní“ rašelinou, ale skutečný zahradník na listí nikdy nezanevřel. Co teprve zahrádkář. Má to svou logiku a každý majitel zahrady by se nad svým podzimním „pokladem“ měl zamyslet, než s ním jakkoliv naloží.
Listí již přece opadalo, řeknete si. Je pryč. Ale ono to tak docela není. Nemělo by být. Listí má na zahradě, stejně jako v přírodě, svůj velký smysl. Navíc listí padá vlastně stále, nejen na podzim. Všechny stálezelené rostliny pouštějí své listy průběžně během sezóny, podobně jako opadávají nejstarší jehlice průběžně z konifer a vytvářejí pod sebou cennou jehličnatku. Spolu s listovkou jsou známy tyto zeminy také coby „hrabanka“, anžto se na ně jezdilo do lesů. Tato praktika je ale celkem po právu pronásledována, protože zahrady a parky jsou ve městech schopny pokrýt potřebu zemin jak listovkami, tak klasickými komposty. Jenom se to často neví a nevyužívá. Jsou dokonce místa, kde se dosud listí odváží draze jako odpad a nové zeminy se neméně draze kupují. Tomu se říkalo a říká, vyhazovat peníze oknem.
Listový opad a z něj vzniklá humusová vrstva jsou životně důležitou složkou většiny biotopů lesního charakteru. Surový půdní kryt má celou řadu prospěšných funkcí. Rozkládající se vrstva listů je životním prostředím pro bohatou floru a faunu podrostů, nehledě na to, že má obvykle blahodárné důsledky pro půdní prostředí obecně. S trochou nadsázky lze zjednodušeně říci, že stromy si touto cestou upravují prostředí sami pro sebe, aby se jim lépe žilo a půda byla způsobilejší pro příjem živin.
V zahradě je listí zejména na podzim báječný a nepostradatelný materiál. Shrábnete ho či sfoukáte jednoduše z trávníků, děcka i psi (možná i vy) si v něm krásně zablbnou (všechno rozhází a musíte to dělat znova), hospodář si zreviduje okapy zdali mu nereznou a na střeše je všechno ok (kdo by ho k tomu donutil, když ne listí) a hlavně, zazimujete si. Listí je zdaleka nejskvělejší materiál k ochraně rostlin před zimou, velmi přirozený a k rostlinám vesměs přátelský. Musíte s ním umět ale trochu nakládat. Sléhá se. To je jeho vlastností a musíte ji brát na vědomí. Kolem hortenzií je tak například dobré udělat límec z bílé netkané textilie a pak jí vnu vycpat listím. Tenhle postup se dá uplatnit u celé řady dalších choulostivých keřů a i u některých vytrvalých peren, které potřebují zimní kryt. Listí se také dobře kombinuje s chvojí, protože to drží tvar a větve udrží mezi listy vzduch. U rhododendronů třeba listí chrání bázi keře a kořeny proti nachlazení, kdežto chvoj stíní listy, aby je neusušilo zimní slunko za mrazů. V záhonech platí obecně, že hajní trvalky obvykle dobře snáší, i když jsou listy cele zakryty a to dokonce i ty stálezelené. Vítr ostatně v zimě stejně udělá své. U květin v rabatech, které drží trsy nad zemí, je pak lepší vyplnit listím meziprostory a necpat listí do srdíček. Shora se pak souvrství chytí chvojí, aby nám lupena nelítala po zahradě celou zimu.
Obecně platí, že až celou zahradu zjara odzimujeme a vygruntujeme, založí se kompost z listí už polorozloženého a zabere tak pětinu místa. Nicméně listí nemusíme brát ze záhonů úplně všechno , zejména v hajních partiích. Vůbec nevadí, když tam tu nejspodnější třetinu necháme, hajničky to ocení, protože to je jejich přirozené prostředí.
Máme-li to veliké štěstí a listí nám přebývá i po zazimování, můžeme si založit onu bájnou listovku. Není to tak snadné, jak to vypadá a oproti kompostu trvá příprava čisté listovky o poznání déle. Za nejcennější bývá považovaná listovka z buku, případně z dubu. Občas lze slyšet, že se nemá dávat to či ono listí, nicméně ve směsi a při délce tlení přes dva roky, to nijak nevadí. Listí je nutno prokládat tu a tam lopatou země či kompostu. No a pochopitelně po roce rozkopat a přehodit, což bývá mimořádně náročné. Proto je dobré mít na listovku tzv. tříkomorový systém, který umožňuje jednu kóji z jara rozvézt po zahradě, jednu založit a jednu přehodit.
Listí je krásné. Chodíme ho obdivovat s podzimkem do parků, sbíráme si barevné listí tak jak ho potkáváme a tak jak nás osluňuje svými teplými barvami. To se neomrzí a nikdy to nepřestane přinášet do našeho života trochu vznosného zamyšlení, zastavení nad během času a úctu k přírodě i bytí. Listí je sklizeň a svátek podzimu. Pokud se vám někomu stalo, že se listí proměnilo v úklid a práci, šlo o nějaké zlé kouzlo. Vymaňte se z něj, protože když je listí požehnaně, zahrada je šťastnou a vy s ní.
Lidové noviny 12.prosince 2015 (v krácené verzi)
