Červenolisté hosty – příběh o ponožkách a hůlkách
Když se zdařil nedávno japonským vědcům přesun genu nesoucího modrou barvu z macešky do kódu růže, vzbudilo to pozdvižení. Obchodníci byli nadšení, milovníci růží zděšení. Zahradníci mávli rukou. Černých tulipánů a tyrkysových karafiátů už tu bylo… I mezi trvalkami se šílí po nových barvách květů u máků, floxů, denivek a nebo znovu do módy přicházejících pivoněk. Čestnou výjimkou je ale rostlina, kterou se desítky špičkových šlechtitelů světa snaží donutit k nové barvě listů. Bohyška. Červenolisté pereny nejsou v kultuře nijak výjimečné. Zběhovec s netřeskem jsou toho zářným příkladem. Nějaké to červené barvivo najdeme ale třeba i u popelivky, vrbiny, pryšce, sadce, jirnice, plamenky, šalvěje, ploštičníku a pochopitelně u dlužich, hrajících všemi barvami. Mnohé dalších zabarvují jen na část své vegetace. Rod Hosta si nese červené barvivo už u řady původních botanických druhů a jejich variet. Vždy se jedná o vínovou až temně purpurovou bázi řapíků, která je buď plně zbarvená