Investor a zahrada

Když kupujeme pozemek, stane se to několikerou cestou. Buď si plníme letitý sen a nebo nás do koupi okolnosti obratně vženou. S odstupem času můžeme být překvapeni obtížností úloh před které jsme postaveni.

S jistotou lze tvrdit, že si koupíme nejen pozemek a případně i stavbu na něm, ale celý kontext místa a okolí. S přírodními podmínkami, s historickou stopou i společenstvím lidí, kteří bydlí v okolí. Takové obklopení lze částečně měnit a částečně ovlivnit, ale vždy je rozumné se s ním důkladně seznámit a posléze se teprve ptát k čemu nám je dobré a kde jsou třecí plochy. V procesu seznámení hraje nejdůležitější roli čas a profese. Řada investorů se v posledních dvou dekádách musela potýkat s neřešitelnými důsledky vlastních rozhodnutí, které vedly k ztrátě mikroklimatu, destrukci přirozeného potenciálu místa, znehodnocení profilů i retenčních kapacit v okolí, případně nepřijatelnost stavby a zásahů do krajiny pro místní komunitou. Jelikož tyto důsledky zatěžují investora mimořádnými investice s kterými jeho rozvaha nepočítala, další konsekvence na sebe nedají dlouho čekat a splnění snu může skončit hořkým pocitem křivdy a obviňováním profesantů v kterém tak často hraje roli věta: „My jsme vám to říkali“. Tohle školné je nejdražší z možných a některá rozhodnutí za vás nikdo neudělá. Velmi snadno poznáte investora, který má za sebou dvě tři akce, protože pro svůj záměr od samotného počátku sestavuje realizační tým profesí. V některých případech je tým sestaven již pro výběr místa. S ohledem na to, že koncepční řešení spoří až pětinu nákladů a významně eliminuje náklady na „nově zjištěné skutečnosti během stavby“, není důvod pochybovat o tom, nakolik se rentuje tento přístup dokonce i u menších investic typu rodinný dům se zahradou.

Po nás potopa
Klasickou již cestou, jak „přijít o peníze“ je začít ihned po zakoupení místa uklízet. Vyklučení všech stromů, keřů a rozježděním stávajícího terénu můžete snížit včerejší cenu pozemku o 10% a během několika dnů zlikvidovat přirozený potenciál místa mikroklima jehož opětovné získání vás bude stát několik set tisíc a roky života. Profese krajinářského architekta či zahradního tvůrce totiž pracuje právě s těmito dvěmi provázanými faktory: čas a peníze. Některé procesy v zahradě nelze koupit, musí se na ně čekat. Tak proč je ničit?

Klára Nepustilová z ateliéru KrajArch komentuje nejběžnější chyby investorů takto: „Investoři nás často kontaktují v době, kdy je stavba hotová včetně sítí a celá situace je již vyřešena. Prostor pro mou práci už je minimální. Podobně je na tom i spolupráce po odevzdání projektu, kdy majitel neobjedná autorský dozor a nezavolá ani v případě, že na stavbě vznikne problém.“
Právě umístění stavby v krajině je výsostnou součástí profese krajinářského architekta. Pokud je součástí přípravného týmu, dokáže zhodnotit přirozený potenciál místa ve prospěch investora a spolu s ostatními profesemi využít charakter reliéfu, vodního režimu, půdního profilu včetně podkladových hornin. Zabrání poškození či zničení cenných dřevin a dalších hodnot. Například špatné umístění nuly domu dokáže prodražit terénní práce o statisíce a zničit nenávratně vodní režim tak, že následné opatření budou vysávat investora roky.

Sedli jsme si
Volba osobností pro tým je velmi obtížným úkolem v kterém se brzy projeví každý slabý článek. Když vyloučíte obchodní nabídky typu „projekt v ceně realizace“, kde vždycky k pastě na zuby dostanete i poukaz k návštěvě zubaře, který vlastně nechcete, musíte si vyjasnit, co skutečně potřebujete. Ferdinand Leffler z atelieru Flera na to konto říká: „Řada klientů si vezme architekta, protože se to tak dělá, ale přitom je názory nikoho jiného než jich samých nezajímají. Předstírání zájmu pak může být rozčarováním pro obě strany. Klient se také ne vždy seznámí s portfoliem architekta a může být překvapen, když se mu nabízí něco jiného, než sám chce. Kultivovat partnerský vztah klienta a architekta je důležité od samého začátku, protože ve výsledku jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Je to velká věc, pokud si všechny strany sednou a trojúhelník investor – autor – zhotovitel funguje tak jak má. V tomto směru není malých zahrad.

Po projektu
Autor projektu bývá někdy stavěn do pozice dodavatele dlaždiček. Odevzdejte projekt a jděte si po svém. My už si to nějak dotvoříme. Přitom autorská zodpovědnost je vázána na celou dobu existence díla a jeho projekční výkonové fáze mají po léta ověřený sled, který předjímá a eliminuje řadu kritických situací. Na každé stavbě během realizace vznikají situace, které je nutné řešit ve spolupráci s autorem. Ta je obvykle zajištěna autorským dozorem. Eva Jeníková z atelieru In-site k tomu dodává: „Investor často zbytečně chvátá a nenechává věci vyzrát a usadit. Velice často se vydá na prvcích, které by mohl doplnit kdykoliv a ušetří na zásadních věcech důležitých pro trvalé kvality díla. Například odmítne zaplatit autorský dozor.“ Absence autorského dozoru je velmi riskantní krok, který může znehodnotit dílo po stránce estetické i funkční. Ve spolupráci s technickým dozorem nebývá výjimkou úspora několika procent z investice díky monitoringu skutečného provedení. Autorský dozor také přináší významné úspory v následné péči, protože hlídá celkovou integritu díla, kterou nikdo jiný v hlavě nemá a nebo nedokáže vyhodnotit.

Zahrada je proces a je nutno ji chápat jako dynamickou investici. Vklad do ní se zhodnocuje každý den, protože rostliny rostou. Tento přirozený proces spolu s vnímáním střídání ročních dob vnáší do našeho života přirozené vnímání času a prostoru. To je hodnota, která se těžko měří penězi. Ale nové nervy si nekoupíte.

Lidové noviny 27.prosince (Zahrada je citová investice)