Jak sobě přivolati motýla
Možná máte zahradu. Krásnou a opečovanou, zahradu plnou květin s vyladěnými barvami, strukturami a texturami. Zahradu, kde každé kvítko má své místo, zahradu s dokonale střihnutým trávníkem a živým plotem. Zahradu, v níž není kouska plevele, a která je tudíž dokonalá. A přesto někde v hloubi duše víte, že jí něco chybí. Něco, nad čím jako člověk zůstanete se zatajeným dechem stát. Něco, kvůli čemu srdce radostně poskočí. Něco, co se lehkostí a pomíjivostí podobá mávnutí motýlích křídel. Ahaa, s touhle dadaistickou básničkou na nás nechoď, tu už dávno známe, pomyslíte si. My u nás přece máme rádi motýle. Jenže nalákat je do zahrady je celkem dobrodružství a může znamenat změnu paradigmatu. Motýlem to nezačíná, motýlem to končí. A mezi tím se odehrává jedno velké tajemství dokonalé proměny. Motýl – vajíčko – housenka – kukla – motýl. A tak dále. To přece zná každé malé dítě. Ale víme i my, dospělí, co