Jaterníky léčí barvami

Ondřej Fous

Leckoho překvapí, když v lese potká takhle časně z jara květinku, která v našich hájích překvapí a čekali bychom jí asi na leckteré zahrádce spíš než zrovna pod buky, duby či habry. Mnohé z nich se skutečně na zahrady přestěhovaly a patří v předjaří k výrazným společníkům primulí, plicníků a čemeřic. Období kvetení totiž trvá v závislosti na počasí i čtyři týdny a tak se potkávají s posledními sněženkami a vítají s prvními barvínky, hajními sasankami či škornicemi.
Jaterník nebo podléška je klasickou hajničkou nejen našich lesů, ale roste prakticky po celé Evropě, na Balkáně, v Číně, Koreji a Japonsku, taktéž v Severní Americe. V rodu Hepatica je několik zásadních druhů ke kterým se přidávají četné formy a variety, které tu a tam někdo prohlásí za samostatný druh. Proměnlivost této květinky je obdivuhodná. Jediná procházka některou z našich lokalit, zejména v krasových oblastech, přesvědčí o tom každého. Říci, že se vyskytují bílé, růžové a modré je trestuhodné zjednodušení.
Vcelku rozšířenou zábavou mezi obdivovateli rostlin je každé jaro bloumat po lesích a hledat více či méně významné odchylky. Začnete hledáním barevných tónů, najdete možná čistě bílou a nebo s většími květy. Místy budou i s mramorovanými listy nebo s mnohoplátečnými květy. Doma je vysadíte a můžete snít o tom, že ten vámi tolik obdivovaný znak bude věrný i v zahradních podmínkách. Opravdové děti štěstěny pak naleznou poloplné formy, stříkané květy nebo jiné poklady.
Tohle roztomilé mičurinství může ale člověku zkazit jediné nahlédnutí do katalogu některého z japonských podléškářů. Z jejich jaterníků se jim podařilo za celá desetiletí izolovat stovky naprosto neuvěřitelných unikátních variet v rozličných kombinacích barev, plností i patvarů. Bez váhání po nich jistě zatoužíte, ale jsou tu dva velké háčky. Prvním je fakt, že Hepatica nobilis var.japonica u nás není plně mrazuvzdorná. To by vyřešil drobný alpinský skleníček, copak o to. Druhým limitním faktorem je ovšem cena, která začíná u jednoduchých na ekvivalentu 50 eur a vesele šplhá mezi plnými raritkami k nějakým 2500 eurům za kus. Není divu, že sběratelé podléšek jsou ve světě tak trochu elitní klub.
Pravděpodobně ne všechny jaterníky z Japonska mají problémy s mrazuvzdorností, nicméně je obtížné se o tom přesvědčit s ohledem na jejich dostupnost. Evropské druhy ale u nás vcelku dobře prosperují i bez ohledu na to, že pocházejí z Pyrenejí, Apenin nebo Karpat. H.nobilis je typickou hajničkou, která vtipně nahradila alpinky na starších skalkách, které se postupem času ocitly ve stínu vzrostlých dřevin. Její balkánská příbuzná H.transsylvanica je už spíše považována za perenu. Je celkově robustnější a jelikož roste víceméně oddenkatě, dokáže vytvořit příjemný konkurenceschopný pokryv.
Podléšky nejsou zrovna rychlerostoucí květinky. Semenáčkům trvá několik let, než dospějí do květuschopné velikosti. V chudších lokalitách příliš nepřirůstají a vídáme tak většinou trsy s dvěmi až pěti květy. Zahradní podmínky jsou ale něco jiného a podléšky tu vytvoří během nemnoha let trsy s desítkami květů. Takový výsledek je přesně úměrný tomu co pro ně jsme ochotni udělat. Snesou sice sucho a výrazné zastínění, nicméně optimum je někde jinde. Mají rády společnost opadavých listnáčů, to jest plné slunce v době květu a stín v létě, milují listový opad a čerstvý humus. Pokud jim k tomu opatříme dobře odddrenované podloží a trvale čerstvě vlhkou zem, udělají zázraky. S přihnojováním opatrně, vyšší koncentrace je snadno zahubí. Nejnáročnější je právě vláhový režim. Propustná trvale vlhká humózní zem je snem mnoha rostlin, který lze často jen těžko splnit. V létě to znamená denní zálivka malými dávkami.

PostImage.org

selekce z Hepatica acutiloba.

PostImage.org

tuzemská plnokvětá forma od Hepatica nobilis.

PostImage.org

variabilita květů v lokalitě.

PostImage.org

Hepatica transsylvanica ´Elison Spence´.

PostImage.org

porost podléšek.