Klíč k čemeřicím
Skupina hybridních čemeřic se nám v posledních letech tak „rozšlechtila“, že může být pro leckoho poměrně obtížné se v ní vyznat a rozlišit zrno od plev. Názvoslovím všeobecně uznávané Helleborus x hybridus nepřineslo mnoho světla. Kultura semenných linií je navíc velmi otevřená a většina z nich nenese žádné pojmenování, protože nenabývají hodnot kulturních variet. K popisu se používá základní charakteristika šlechtitelských skupin, tj. barvy a tvary, které spolu se jménem šlechtitele vytvářejí poněkud tajemnou atmosféru. Vracíme se tak trochu do věku Lemoineho, Marliaca a Waterera, tedy do pionýrských časů, což je nicméně pro čemeřice vzešlé z eurokavkazských hybridů velmi příhodné. Semenáče složitých hybridů odvozených od Helleborus orientalis a řady dalších drobných evropských druhů jsou totiž tím zdaleka nejpestřejším, co lze v zahradnickém světě dnes najít. Každá rostlina je originálem sama o sobě. Dnes tu bude řeč výhradně o této skupině. Více o vývoji celého čemeřicového světa najdete v článku „Rozvod čemeřic“. Čemeřice z gruzínského