Krmítková odysea

Věra Přibylová

Kdo má zahradu a často i ten, kdo ji nemá, má taky krmítko. I ten, kdo se považuje za puristu, co se zdobnosti a cingrlátek v zahradě týče, zpravidla neodolá a nějaké to krmítko si koupí. Prošla mi rukama už pěkná řádka konstrukcí, od klasických dřevěných domečků, přes plastové válce se stříškami až po keramiku. Před pár lety jsem si dělala porovnání různých materiálů, měla jsem jen tři požadavky na ideální krmítko. Prvním je dostatečný objem na semínka, alespoň velký hrnek, lépe víc, protože v zimě nechcete doplňovat ptačí krmelec dvakrát denně. Druhý požadavek je snadná čistitelnost, protože právě přes krmítka se rychle roznášejí ptačí choroby. Krmítko, které bude mít hromadu koutů, kde se drží voda a kam se nedostanete s kartáčkem, nechcete. Stejně tak model, na který potřebujete k rozebrání  třístránkový návod. Poslední, poněkud marnivé, ale přesto veledůležité kritérium, je estetičnost, stálost barev a konstrukce. Přece jen je fajn,

Přispějte si
Zahradníci pracují na zahradě. Nepíšou o tom. My jsme ta výjimka. Občas něco napíšeme. Trávíme tím čas. Zrovna tak, jako si o kytkách rádi čteme nebo povídáme. Rosteme tím my i ony. A to je dobře. Přispějme si ke společné práci. Je to jednoduchý princip. Napište něco, co chtějí ostatní číst nebo přispějte 450Kč na 2501947971/2010 či 19€ na CZ37 2010 0000 0025 0194 7971 a jen si rok čtěte. Do zprávy pro příjemce napište svůj email, pošleme Vám přístupové údaje.