Melounové noci
Pokud s výkřikem „Slime, vylez!“ za soumraku vybíháte do zahrady po vzoru štěchovických pistolníků pronásledovat ztučnělé sulcny paďourů, následující řádky vám lecos připomenou. Narodil sem se v časech boudičkářů a nějaký ten slimáček byl spíše výjimkou. Jako děti jsme šneky milovali, zvláště pak viniční páskovku, pro kterou mám podnes slabost. Otec ovšem pro boudičkáře žádné pochopení neměl, chladnokrevně chtěl sklidit svůj salát a naše milované závody ulit ukončoval s nelíčenou nevolí. Po zkušenosti s pampeliškami nevypsal finanční titul a zůstal u striktního zákazu nosit domů šneky v jakékoliv podobě. A to i v kapsách od tepláků. Celý život s plži S pampeliškama se to totiž mělo tak, že vypsána byla koruna za kořen. To bylo svého času velmi motivační, protože korunu stál pendrek maje co společného s lékořicovým kořenem. Tedy kořen za kořen. Naše dětské hlavičky ovšem vynašly, kterak na sousedním dvoře je pampeliškový pažit o poznání hustší a naše snaha je výrazně efektivnější než hledání sporadických kousků