Na sušení? Jedině koženáč!

Vybrat správně odrůdu ovocného stromu je věda. Mluvíme-li o rodinných zahradách, dovolím si předpokládat, že mezi hlavními kritérii budou chuť a ranost odrůdy. Dále samozřejmě hraje roli vhodnost stanoviště, podnož, habitus stromu, odolnost vůči škůdcům a chorobám, možná také skladovatelnost plodů. Ohromně se uplatní i emoce, ovoce ochutnané v dětství bývá ve vzpomínkách to nejlepší. Opomíjeným aspektem ale bývá možnost dalšího zpracování sklizeného ovoce. Kromě přímého konzumu se plody ovocných dřevin využívaly odjakživa i k moštování, pálení nebo výrobě povidel a odrůdy vhodné pro tyto druhy zpracování byly všeobecně známé. Kromě zmíněných bylo jedním z nejoblíbenějších způsobů konzervace sušení, až do 19. století také nejběžnější. Křížaly bývaly téměř každodenní součástí jídelníčku, pracharanda, tedy prášek z rozemletých usušených hrušek, se používal jako sladidlo. Plody takto konzervované se navíc daly skladovat i na velmi omezeném prostoru, bez potřeby krechtu nebo sklepa. Sušená jablka neboli křížaly bývaly oblíbenou pochoutkou. Foto: Anita Blahušová Putování po sušárnách V

Přispějte si
Zahradníci pracují na zahradě. Nepíšou o tom. My jsme ta výjimka. Občas něco napíšeme. Trávíme tím čas. Zrovna tak, jako si o kytkách rádi čteme nebo povídáme. Rosteme tím my i ony. A to je dobře. Přispějme si ke společné práci. Je to jednoduchý princip. Napište něco, co chtějí ostatní číst nebo přispějte 450Kč na 2501947971/2010 či 19€ na CZ37 2010 0000 0025 0194 7971 a jen si rok čtěte. Do zprávy pro příjemce napište svůj email, pošleme Vám přístupové údaje. Pokud jste přispěli a heslo nešlape, projděte si hromadnou poštu, třeba najdete výzvu k platbě nebo aktualizované heslo.