Podzim v nádobách
V českých zemích tradičně přemýšlíme nad vrcholem podzimu již ve znamení Martina na bílém koni a adventu. Sotva barvy listů zakalí jinovatky, zalezeme před zimou.
A ona přitom úplná zima ve skutečnosti málokdy nastane a jde spíše o zbožné přání. Dlouhé týdny tak naše vchody, předzahrádky i zahrady tráví prostým čekáním na sníh, který ne a ne přijít. V mnohých zemích se ale tradice s čekáním nesmířily a cestováním se tak k nám dostávají postupně prvky, které oživují sklonek roku a přinášejí trochu života do toho umírání. K tradičním hrnkovým chryzantémám přibývají tu a tam dýně a možná i řada dalších hrnkových rostlin, stálezelených, okrasných plodem i listem. Nezdobíme sice domy šustím z kukuřice, zatím, ale už došlo i na široké spektrum trav, které zdobí na sucho i stálezeleno.
Naše tradice si s tím zdánlivě neumí poradit a máme to trochu za cizí vlivy. Částečně je to pravda, ale překrytí našich zvyků lány macešek a poslední dovolenou hrnkovkou – listopadkou, neznamená, že naše „předdveří“ nebylo zdobeno celou řadou rostlin a dekorací. Naopak, co se týče podzimní dekorace, fantazie nebrala mezí a sesazované zimní květiny se doplňovaly celou řadou přírodnin a plodů zahrady. Část tradičního sortimentu se dodnes využívá na dušičky či vánoční svátky. Šišky, žaludy, kaštany, chvoj ze všech jehličnanů, šípky, brsleny a vůbec všechny zahradní plody a semeníky. V tom nám naše zahrada může být neobyčejným zdrojem inspirace a nádoby keramické, dřevěné, cementové či pletené košíky si můžeme pravidelně obměňovat podle toho, jaký obsah zrovna zahrada nabízí.
Není od věci na tohle období myslet ale při sestavování druhové skladby zahrady. Každý zkušenější zahradní architekt nicméně sám tyhle možnosti připomene. Kromě výše zmíněných jehličnanů je dobré myslet zejména na listnáče se stálezeleným listem, například bobkovišně, kaliny nebo samičí rostliny cesmíny, které mají i okrasné plody. Ty ostatně nabízí i celá řada dalších druhů, růže, brsleny, hlohy, jeřáby či svídy. Ty mohou poskytnout i barevné proutí, které obvykle očekáváme u vrb, ale právě svídy nabízejí atraktivní rudé, žluté a oranžové pruty. Některé plané ostružiníky pak mají nápadně bílé pruty, nicméně zůstávají více či méně ostnité. Využít lze dobře i zelené větve zákuly nebo metličky jalovce. Díky nízkým denním i nočním teplotám většina těchto přírodnin nepodléhá nijak zvláště zkáze a vydrží celou řadu týdnů.
Některé drobné keře se v tuhle dobu prodávají coby dekorativní druhy, byť jejich setrvání v nádobách nelze příliš spoléhat ať prodejce pohádkuje sebelépe. Jde zejména o vřesovce, pernetya, skimie, libavky, stálezelené hlošiny, třezalky a další drobné či tvarované keře. Naopak velkou šanci má zimostráz, tis a nebo některé drobné sorty jehličnanů, kupříkladu odvozené od kleče.
Zdaleka největší šanci nám nabízejí pereny, neboli trvalky, které v oblasti polostálezelených a stálezelených druhů mají co nabídnout a velikostně je lze dobře použít. Za princeznu nedostižných kvalit zde platí celá řada stálezelených čemeřic, z nichž mnohé mohou překvapit a za příznivých podmínek nakvést již na vánoce, tak jak je tomu zvykem v zemích s mírnějším klimatem. Nutno zde upozornit, že řada kříženců se stříbrnou kresbou na listu má v krvi jihoevropské druhy a jejich mrazuvzdornost není dostatečná. Dobře známé jsou veliké listy badanů, neboli bergenií, které mohou skvěle začervenat na zimu a doplnit ostatní dekorace. Z dalších jen namátkou zmiňme zběhovce, barvínky, hvozdíky, levandule, pryšce, kořenující kakosty, levandule, iberky, devaterníky, čistce a mnohé jiné. Výsadní postavení mezi módními trendy mají ovšem dnes zářivé barvy dlužich, které na podzim výrazně zintenzivní a nabízí svůdné kombinace se stálezelenými kapradinami či ostřicemi, sedoulky a liriope.
Mimořádně fešné je pak vřazení zeleniny. Zejména okrasné kapusty s barevnými listy včetně rozličně tvarovaných kadeřávků přinesou do kompozice vtip a koneckonců mohou příhodně skončit i v kuchyni.
Úskalím podzimních kompozic je pak obecná trvanlivost jednotlivých částí. Na některé nesáhnete celou zimu, jiné musíte obměnit a co víc, řada z nich nemusí prostě zimu přežít, ačkoliv jste si slibovali, že je zjara zasadíte do zahrady. Zimy mohou být různě tvrdé a k rostlinám v nádobách jsou obecně vcelku nemilosrdné. Na druhou stranu pokud vytvoříte kompozice pouze z rostlin bezprostředně tvrdých a řezané chvoje a větví, připravíte se o značnou část sortimentu. Řešení jsou vlastně jen dvě. Buď s příchodem mrazů hrnkovky vyndáte a zabalíte do bílé netkané textilie někde stranou anebo vsadíte na náhodu a smíříte se se ztrátami.
Lidové noviny 24. října 2015
