Sex v zahradě
Odložené potřeby propuknuvší uprostřed květin zaskočí i znalce.
Má se za to, že období, kdy bohyně Flóra přihlíží radovánkám nebo se sama přičiňuje, patří jaru. Bezpochyby tomu tak asi je, neboť se tomu věnuje odnepaměti nějaká ta pozornost. Jak tak tu zahradu pozoruji kolem sebe, řekl bych, že ne všichni podlehnou té jarní básnické vášni a mnozí si nechají leccos na léto.
Kupříkladu slimáci, ta milá hladká stvoření, která s neskrývanou elegancí těl dokáží vyprodukovat nespočet antiperlí v rekordně krátkém čase. Já vím, jsou to bestie. Nenávidíme je všichni. Chtěl jsem ale jen na chvíli podlehnout představě, že vůči nim nemám předsudky. Mám ovšem nůžky. Tím jsem si zcela jist. Z dalších příkladů různé omladiny, která se prohání po zahradě, jde vesměs o různou havěť od pavouků, ropuch a ještěrek přes užovky či svíjející se chroustí larvy. O jejich užitečnosti můžeme alespoň diskutovat, protože slimák sdílí zhruba stejný osud s krtkem. Třeba Britové volí jako nekonfliktní téma k rozhovoru „počasí“. Dokonce, požádáte-li v návaznosti o peníze, máte daleko větší šanci, nežli bez několika vět o slunci a dešti. Zkuste to u nás třeba s krtkem, po staru nebo po novu, se slimáky. Nevím, jak by to zafungovalo v metru, možná by člověk dostal kabelkou nebo holí, ale v zahrádkářské osadě by to mohlo vést přinejmenším k sérii monologů.
Přes den v zahradě ale svět vypadá velice idylicky a v pořádku. Nedávno přiletěl otakárek, který k nám zavítá s železnou pravidelností, tak jako kdysi Štefan létal práškovat čmelákem. Navštíví rozrazilovec, odrůdy ´Fascination´ , a flox, odrůdy ´The King´. Nic jiného nežere. Letos zakroužil nad rozrazilovcem ´Erica´, floxem ´Babyface´ , prohlédl si denivky a byl pryč. Prostě ho tato sestava nijak neupoutala. Celé dni ovšem makají na třapatkách i třapatkovkách armády baboček a čmeláků, aby odvedli svou práci. Vždycky nad tím kroutím hlavou, jak národnostně neuvědomělý máme hmyz. Jak můžou tak bezostyšně dlít na zcela americké květeně a proč neukájí své potřeba toliko na koukolu a chrpě v našich proherbicidovaných polích.
Samozřejmě tanečky motýlů probíhají nejlépe u hodovních stolů a nelze než obdivovat jejich denní kázeň v programu. Ráno se rozehřívají na lehátkách. To jsou ideálně vybrané svahy obrácené k východu. Pak se tedy věnují poletování z květu na květ, sotva jim to křídla dovolí. Za vedra volí siestu a zalézají si do habrů či jinde příhodně, tuhle si jeden přes oběd četl asi třicet minut naši školkařskou knihu. No a odpoledne zase dovádějí. Je fakt, že mají rádi svou letovou pohodu. Buď přistávají na plochých terčích echinaceí, anebo si vybírají vertikální květy báječné pro zavěšení. Rozrazilovce, agastache nebo šuškardy, to je jejich. Tuhle jsme viděli na konopáči takovou kohortu admirálů, že skoro nebyly vidět květy v té tlačenici.
Jak se překulí prázdniny, také se setkáváte s různými nečekanými hříchy, respektive s jejich důsledky. Najdete třeba echinaceu, která svědčí o mimořádné promiskuitě jejích rodičů, protože se ta úplně planá z čisté nedozírné prérie spustila s tou nejvíc prošlechtěnou plnokvětou čupřinou. Něco jako když víla hupsne na matrjošku. Šílený. Taky jsem našel slimáka s černým flekem. Docela obyčejný španělák měl prostě najednou černou skvrnu velikosti mexického dolaru. Jednu jedinou. Nedalo se to ale obdivovat. To se dá u různých nahodilých semenáčů a je to mnohem zábavnější. Kytky zásadně knihy nečtou, a tudíž velmi rády překračují nastavené hranice. Odcházejí si ze stínu na slunce, a naopak suchomilku najdete v blátě a břehovku někde v kamení. Obvykle je za tím nějaký více či méně okoukaný trik, ale někdy je to také jepičí život sebevražednosti. Jistě napjatě čekáte, jak jsem zatočil s těmi slimáky. Je to zcela apolitická rada, ale zkuste meloun. Pokud ho ti vaši ještě neznají. Naši už ho znají a velice je nudí. Ti už vlezou leda jeden na druhého.
Foto René Ondroušková
Zkrácená verze vyšla 14. srpna 2021 v magazínu Echo.