Šlechtíš, šlechtím, šlechtíme…
Návštěva u šlechtitele peren je vždycky zážitek. Je v tom trocha tajnůstkářství, konspirace i hrdosti, či snad dokonce pýchy. Takové té hezké, profesní. Také nepřehlédnutelný obrovský kus práce, skvělé oko a neskutečná míra rizika. Zdaleka ne všichni jsou sdílní jen tak kdoví proč a už to, aby vás přijali, znamená mít dobré doporučení, a i pak si jejich pozornost musíte zasloužit. Nejlépe samozřejmě přivézt nějakou superzajímavou kytku z botanického sběru nebo nějaký mimořádně zajímavý kultivárek ze zámoří. Kytky šlechtí desítky lidí, kde by se jinak braly ty desítky každoročních novinek, ale jen pár z nich je skutečně úspěšných. Tahle práce je mimořádně náročná především na čas, zdroje, těžko sdělitelnou zkušenost a notnou dávku štěstí. Obecně se má za to, že šance na úspěch je 1 : 1000, a to ještě spíš dílčí. Díky dobré referenci se nám podařilo navštívit skutečně jednoho z nejlepších, který uspěl i v takové tlačenici, jako jsou rody Echinacea a Geranium.