Sněženkové nebe
Galantofilové jsou velmi zvláštní sorta lidí. Nevím jestli se to slovo v češtině ujme, ale sněženkomilci na tom nejsou o mnoho lépe. Ovšem, oblíbit si první jarní květ, to přeci není těžké. Je v něm kus té prvotní touhy, neklamné známky o příchodu jara. Tak na ni hledí obyčejný smrtelník, vidí v té nebohé cibulovince konec zimy. Galantofil ovšem neváhá zakleknout a pohlédnout květu tak říkajíc do tváře. Úsměvné? Ne, vůbec! Některé sněženky na vás udělají takový obličej, že byste se divili! Obliba sněženek přichází ve vlnách a momentálně se nacházíme na vrcholu jedné z nich. Je to sice odvážné tvrzení, ale je to tak. Jakkoliv se běžněji setkáme se dvěmi či třemi druhy, nejenže jich lze napočítat dobrých dvacet, leč existují již stovky kulturních variet. Mnohé z nich byly nalezeny zcela spontánně v nekonečných porostech planých lokalit, jiné vzešly z kulturního křížení. Právě galantofilové jsou strůjci celé této kultury a jejich historie sahá poctivě do 19.století.