Správně zasazený strom

Není jediný způsob sázení a nikdy nebude.

„Jak mám poznat, jestli ten strom u nás v ulici sázejí správně nebo špatně?“ ptáte se často. Radnice se předhánějí v superlativech a omlouvají svá předchozí selhání. Přitom to může znít docela slibně: „Stromy nahradí dříve odstraněné platany, na nichž se podepsalo dlouhotrvající sucho i městské prostředí. Akáty druhu Umbraculifera jsou vhodné právě do městského prostředí a v koruně dorůstají kolem dvou metrů do výšky i do šířky. Při jejich výsadbě byla do půdy přimíchána speciální směs včetně mykorhizní houby, bakterií, organických hmot i minerálů, které budou pomáhat stromy dlouhodobě vyživovat.“ To stojí za úvahu. Platan je ve městě jako doma a i v jižní Evropě je schopen v docela extrémních přísušcích urbanizované prostředí zvládat. Také se jedná o dominantní strom, který poskytuje široké portofolio ekosystémových služeb. Ve srovnání s ním je kulovitá odrůda akátu skutečně trpaslík. Strom jako strom? Kdepak. Volič se má v předvečer komunálních voleb ptát celkem oprávněně: Co z toho budu mít? Zkusme to třeba takhle. V ulici vám vymění potenciálně devítiset kubíkový chladící výměník za třicetikubíkový. Co je lepší? Jsou to velice jednoduché počty. Životnost platanu přesahuje padesát let a to je hranice ekonomiky jeho přínosů. Ten se městu a jeho obyvatelům vyplácí. Drobný stromek odrůdy známé častými zlomy v koruně za tu dobu vymění třikrát a budou se do nich sypat jen peníze poplatníků. To je jen populistická dekorace, nikoliv strom.

Bezpochyby vhodnou otázkou je, proč platany nerostly a co by se dalo udělat lépe. Na prvním místě určitě nestojí mykorhiza, bakterie, organické hmoty a minerály. Naopak. Prvním úkolem je vytvořit dostatečný prokořenitelný prostor, aby strom měl kde a z čeho žít, nedemoloval dlažby, nevstupoval do sítí a neomezoval městskou infrastrukturu. Prokořenitelný prostor musí být určen primárně pro něj a má mít zajištěný sběr srážkové vody i výměnu plynů. Pokud vás napadá přísloví o chytání ryb nebo napojení koně, pak uvažujete správně. Naučit strom chytat ryby nebo pít z potoka neumím, ale postará se sám o sebe, když mu dáme možnost. Cílem nemá být pacient na kapačkách, který se neobejde bez pravidelné zálivky a držíme ho naživu přísunem organických materiálů a minerálů. Je to docela obráceně. Máme dát stromu šanci, aby se uživil sám. Ostatně právě touto cestou vznikají adaptované a bezpečné stromy, které dobře kotví a při zvládnutí základní výchovy na ně nemusíme celá léta v podstatě sáhnout. Samozřejmě, musíme ho sledovat a v případě potřeby pomoci předjímat drobné defekty a rizika. Jsme ve městě, nikoliv v krajině.

Jak to poznám? Zdali se stromům dělá nebo nedělá v ulicích prokořenitelný prostor poznáte velice snadno, protože je to sakra veliká díra. Dominantní strom potřebuje pětadavacet, ale klidně i padesát kubíků prostoru, který může být zbudován pod chodníky, silnicemi a parkovišti. Vyplňuje se strukturním substrátem, který vypadá jako zašpiněné silniční kamenivo a unese v souladu se všemi normami silnici i chodník. Vzhledu se nijak nebojte. Pro stromy v ulicích je to skvělá šance, o kterou nikdy nepřijdou. Různé rašeliny a kupičky kompostu nahrnuté do maličkých dírek v chodníku jsou obvykle příznakem právě těch pacientů na kapačkách. Nejdražších dekorací stromů určených na smrt. Pokud přijdete už k hotovému, je to o dost těžší a bez projektu často těžko hádat. Hledejte sběrnice pro vodu nebo dlažby s přiznanou spárou. To je malý důkaz, že o stromech někdo přemýšlel. Pak se ptejte, než vynesete soudy.

Vyšlo 18. července 2022 v časopise Echo.

Foto Drahomíra Čechovská