Strom ve městě: platan nebo lípa?
Spor vedený na pražském kolbišti o volbu druhu stromu připomíná atmosférou dětskou diskusi o tom, zdali plod ležící v záhoně nazývá se okurkou nebo dýní. Václavské náměstí je ovšem prostor sledovaný společenským drobnohledem a jeho velká změna, léta chystaná, tak logicky přitahuje zájem mnoha názorů. Svým počtem tak budou laické dohady vždy zhusta převyšovat názory odborné. Některé veřejné diskuse se dokonce, jak patrno, dokážou bez vhledu profesionálů docela snadno obejít. Vystačí si samy se sebou. Být stromem ve městě tak dnes není vůbec snadné, protože jako takový se stáváte obětí mnoha představ, snů a přání, které leckdy nejsou ani slučitelné se životem. Vaším. Totiž toho stromu. Nás všech, co tu ve městě žijeme.
Strom ve městě, tím spíše v Praze, je spíše novinkou. V ulicích a na náměstích se stromy začaly objevovat až na sklonku 19.století a i většina zahrad byla dlouho veřejnosti uzavřena. Za zelenou strukturu veřejných parků vděčíme především Františku Thomayerovi, který se stal městským zahradníkem v 80.letech 19. století. Sázení stromů se stalo na přelomu století velice populárním a okrašlování propadly početné vrstvy obyvatelstva. Tehdejší podmínky pro život stromů ve městě jsou ovšem nesrovnatelné s dnešními. Propustné dlažby, minimální doprava, prakticky žádné sítě v podzemí, zanedbatelné znečištění. Tedy téměř přirozené podmínky pro rozvoj stromů a nádavkem ještě pravidelná péče školeného zahradníka. O tom si mnohý dnešní strom může ve městě nechat jen zdát. Náměstí v centru Prahy patří mezi nejnáročnější stanoviště vůbec očemž svědčí vyjádření profesionálů.
Arborista David Hora z firmy Treewalker spatřuje problém především ve zvládnutí stanoviště a riziku chorob: „Nevidím konkrétní projekt v celém rozsahu, takže se mohu vyjádřit pouze obecně. Platan bezesporu snáší městské podmínky lépe než lípa. Na druhou stranu to, jak je do prostoru vizualizován, neodpovídá běžným proporcím volně rostoucích exemplářů, předjímat lze buď použití menší variety nebo pravidelného řezu. Ke zvážení je riziko listových antraknóz, v Praze na platanech běžného onemocnění, a samozřejmě je tu hrozba rakoviny, díky které můžeme o všechny jedince přijít naráz. Pro existenci a přežití lípy se dá samozřejmě udělat mnohé a to zejména v přípravě stanoviště. Pokud koncept na stromech stojí, lze přepokládat, že autoři věnovali maximální pozornost přípravě stanoviště, prokořenitelné zóně, distribuci srážkové vody, eliminaci zhutnění a zasolení. Čeho stromy nelze zbavit je ozón ve městě a světelné znečištění. Přesto se domnívám, že například lípa velkolistá by mohla na Václavském náměstí dlouhodobě existovat při splnění výše uvedených parametrů stanoviště. Pokud se v souvislosti s lípou hovoří o medovici, pak si musíme uvědomit, že dospělé platany v době padání plodů dokážou znepříjemnit kolemjdoucím dýchání.
Milena Andrade z Národního památkového ústavu si na náměstí dokáže představit jak lípu, tak platan. Problém je podle ní v tom, zda strom ve městě vůbec přežije: „Historické předpoklady pro oba druhy by tu byly, ale volba druhu se dnes stává spíše přáním, narážejíce na stále tvrdší realitu podmínek pro život stromu.“
Dendrolog Jiří Velebil z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví má situaci často na očích: „Rostou zde dnes lípy, které pod vlivem celé řady negativních faktorů trpí a mají na míle daleko k požadovanému optimálnímu stavu. Lípa je strom lesní, rostoucí v hlubších a humidnějších půdách. Zadlážděné povrchy, nadměrný sluneční osvit, extrémní výkyvy teplot a zhoršené podmínky v oblasti kořenového systému se projevují zejména ve zpomalení růstu, větší náchylnosti k patogenům a ve výsledku podstatně zkrácenou délkou života dřeviny. Platany pochází z aridních oblastí mediteránního charakteru, které městské prostředí často simuluje. Budou tedy výše zmíněným nepříznivým podmínkám stanoviště vzdorovat podstatně lépe. Ovšem není lípa jako lípa a i na Václavském náměstí můžeme najít lípu stříbrnou z Balkánského poloostrova nebo lípu americkou z východní části Severní Ameriky. Na druhou stranu, platany jsou součástí pražských objektů zahradní architektury již déle než sto let.“
Velebil se také vyjadřuje k povaze stanoviště „Obecně bych pro lípy preferoval co největší prokořenitelný prostor a dostatečně velkou plochu půdy nepřekrytou zpevněným povrchem (např. výsadbové pásy s podrostem trávy nebo na vodu nenáročných trvalek). Při jiné technologii výsadby, kde se počítá s větším zadlážděním a tudíž se zhoršenými podmínkami stanoviště, bych volil platany.“
Aleš Steiner, krajinářský architekt z atelieru Steiner & Malíková se dlouhodobě uplatněním dřevin ve městech zabývá: „Pocitově za mne oba druhy porostou, samozřejmě u lípy se bavíme o vhodných kultivarech a při vytvoření jen těch nejlepších podmínek pro růst, včetně realizace prokořenitelných prostorů např. se strukturními buňkami. Ano platan obecně bude odolnější a trvanlivější. Pokud však teď napříč Evropou trpí fatální chorobou, o níž mnoho nevíme, pak musíme vzít v potaz, že vysazovat masově platany je rizikové.
Další dendrolog, profesor Miloš Pejchal ze Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě uzavírá odbornou diskusi a volil by zcela jinak: „Nevybral bych ani lípu, ani platan. Pokud by to ovšem bylo nutné, pak tedy platan, který snese dané podmínky trochu lépe. Nicméně v Německu a Holandsku již platany hodně trpí chorobami a během několika let to dorazí i sem. Pokud lípu, pak druh Tilia tomentosa, který lépe snáší městské prostředí. Mojí osobní volbou by pak byl kompaktní kultivar akátu.“
Z názoru dendrologů, arboristů, krajinářských architektů i památkářů je zřejmé, že starost o volbu druhu je jen jedním z témat, která by se v souvislosti s životem stromů na Václavském náměstí měla být řešena. A není vlastně nejzávažnějším. Daleko podstatnější je příprava stanoviště a následná péče. Pokud chceme tedy mít na našem nejfrekventovanějším náměstí stromy, měli bychom řešit skutečné problémy stromů v první řadě.
Mezi dendrology, krajinářskými architekty i zahradníky se setkáme s celou řadou názorů a nápadů. Jedním z nich je například nevybírat mezi lípou a platanem vůbec. Jít tedy cestou jiného druhu. Platan by sice snesl dané podmínky lépe, ale vědomí postupného rozšiřování chorob napovídá, že dříve nebo později tento problém dorazí i sem. Lípa vyžaduje pečlivější volbu stanoviště i následný monitoring, ale i u ní máme několik možností volby mezi druhy a kulturními varietami. Z dalších druhů, které by byly osobní volbou některých profesionálů, by padla volba například na babyky nebo akáty, které v pražských ulicích na některých místech úspěšně prospívají.
Z názoru odborníků je zřejmé, že starost o volbu druhu je jen jedním z témat, která by se v souvislosti s životem stromů na Václavském náměstí měla být řešena. A není vlastně nejzávažnějším. Daleko podstatnější je příprava stanoviště a následná péče. Pokud chceme tedy mít na našem nejfrekventovanějším náměstí stromy, měli bychom řešit skutečné problémy stromů v první řadě.
Lidové noviny 25.března 2017
