Čím jsou nám stromy
Soužití člověka a stromu ve městě není odvěké. Teprve s růstem měst jsme si uvědomili nakolik jsou pro náš život v něm nepostradatelné a proč je musíme chránit. Lze jejich cenu vyčíslit penězi? Leccos napoví udělené pokuty.
V těchto dnech si každý může vcelku bez okolků nasadit ochrannou roušku a prožít s ní den. Je to zajímavá zkušenost. V bouřích polétavého prachu by se nám tato zkušenost stala nutnou a obvyklou. Obyvatelé aridních částí světa to dobře znají a prašné dny přicházejí nejen za bouří, ale i za relativně nepatrného proudění větru. Komfort, který nám přináší stromy, tedy volně dýchatelný vzduch, nedokážeme docenit, dokud ho neztratíme. Rozhodli jsme se chránit své životní prostředí především jako kulturní konstrukt, ale v posledních letech si ho začínáme všímat a vážit i jako „prostředí pro přežití“. Stromy k němu neodmyslitelně patří, protože stojí minimálně za několika významnými faktory dýchatelnosti vzduchu. Snižování prašnosti a zachycování polétavého prachu je jen jedna z nich. Pohlcování CO2 a produkce kyslíku druhá. Neméně významný je ale odpar z listů, zvlhčení vzduchu a lokální ochlazení. Společnost má tedy opravdu dobré důvody své stromy chránit. Činí tak zejména preventivně a je věcí dobré výchovy stromy kolem sebe chránit. Mezi prvotní opory tzv. „selského rozumu“ patří schopnost stromy odůvodněně kácet a proporčně sázet nové. Udržovat míru jejich zdravé populace. Naproti tomu k vědomému poškozování stromů začínáme přistupovat s mimořádnou nevolí. Zejména nepovolené kácení je spojováno s velkým mediálním ohlasem a řadou petičních akcí občanů. V konečném důsledku dokážeme stromy ohodnotit a ukládat viníkům citelné pokuty.
Jaká je hodnota stromu? Pozornost veřejnosti se obvykle soustředí pouze na kácení, ale k fatálním poškozením stromů dochází často pod zemí, v kořenové části, při výkopových pracích. Případ z podzimu 2018 nám dobře ilustruje společenskou hodnotu stromu. Tehdy stavební firma v centru Prahy fatálně poškodila bagrem „kořenový talíř“ jerlínu japonského. Vykácení bylo nezbytné. Šlo o dvojkmen s průměry kmenů 29 a 27cm, výškou 9 metrů a průmětem koruny 7 metrů. Tedy, řeklo by se, nevelký strom, žádný staletý gigant. Takových stromů máme kolem sebe ve městech spoustu. Pro základní nacenění lze použít on-line dostupné tabulky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Tabulková hodnota činila necelých 59 tisíc Kč. Pro stavební firmu relativně zanedbatelná částka. Znalec ovšem přistoupil k posudku zodpovědně a připojil ještě vyčíslení škody tzv. „nákladovou metodou“. Tedy vypočetl jaké náklady bude muset hlavní město Praha vynaložit, aby strom byl adekvátně nahrazen se všemi svými funkcemi v tom konkrétním daném místě. Tedy koupě výpěstku, výsadba a následná péče po dobu deseti let. Vyčíslení se přehouplo přes 234 tisíc Kč. To je reálná společenská škoda, kterou nám bagrista uštědřil.
Stavební činnost je nejčastějším prostředím poškozování stromů a toto téma řeší řada normativů. Na prvním místě zákon č. 114/1992 Sb. a dále například ČSN „Technologie vegetačních úprav v krajině“ , normy týkající se zemních prací a prostorového uspořádání sítí nebo standard výše zmíněné AOPK „Ochrana dřevin při stavební činnosti“. Také prováděcí dokumentace staveb tuto kapitolu obsahují jak ve všeobecných i ve speciálních částech krajinářských. Pokud ne, nijak to nevyvazuje z výše uvedených norem. Poškozování dřevin v širším slova smyslu řeší Česká inspekce životního protředí a jakkoliv občané nejprve volají na pomoc Policii ČR, právě ČIŽP případy reálně řeší a ukládá citelné pokuty.
V letech 2015-2019 byly rozdány pokuty za bezmála 25 miliónů Kč za nepovolené kácení nebo poškození dřevin. Část případů se podle mluvčí ČIŽP Radky Nastoupilové také skrývá za jinými skutkovými podstatami „typicky například za nedodržení zákazu či omezení činnosti, je-li předmětem rozhodnutí povinnost zdržet se kácení.“ V těchto případech se také odehrávají pokuty na horní hranici v rámci zákona na ochranu přírody a krajiny, tedy 2 miliony Kč. Tím je i případ z roku 2017, kdy Správě železniční dopravní cesty byla udělena maximální výše pokuty za nedodržení podmínek rozhodnutí v souvislosti s pokácením 1043 dřevin a 7ha zapojených porostů dřevin bez povolení. SŽDC stojí na žebříčku nejvyšších pokut několik let po sobě. Vysoké pokuty v řádu statisíců byly uděleny i firmám jako KŘÍŠE s.r.o. nebo IM Stav Praha. Stranou ale nezůstávají ani fyzické osoby a podnikatelé. Pokut padají řádově dvě stovky ročně, lehce převažují právnické osoby nad fyzickými.
Co je nejčastějším prohřeškem? Nejčastěji jde o poškození nadměrným nebo necitlivým řezem, tedy zcela neodborným způsobem. Zde jsou bohužel častými hříšníky i obce, které si touto cestou dokážou citelně sáhnout do pokladny. Významný podíl případů jsou ale kombinovaná poškození dřevin s významným podílem poškození kořenového systému. Jde zejména o výkopy sítí, oděry mechanizací, pojezd kořenového systému, zasypání kmene a dokonce i okus z nedbalosti. Nepovolené kácení může být i součástí rozsáhlejších zásahů, kdy v přestupkovém řízení je postihován vždy skutek nejpřísněji postižitelný, což nemusí být poškozování dřevin. Zákon také nerozlišuje přímou odpovědnost vykonavatele kácení anebo odpovědnost zadavatele kácení. Za jednu událost tedy může být uděleno i více pokut.
Lidové noviny 14.března 2020