Stromy s batohem

Kdyby se stromy mohly sbalit, utekly by všechny z měst do lesů. Žít s námi je opravdu peklo. Poslední dobou to vypadá, že řada stromů už má sbaleno evakuační zavazadlo a chystají se vyrazit. Ve městech se objevily zavlažovací vaky.

Ve skutečnosti se snažíme stromy korumpovat vodou, zdali by to s námi ještě jednou nezkusily případně to nevydržely o trochu déle. Kdo cestoval kdy po USA, tomu jsou pytle s vodou jistě povědomé, na kontinent přicestovaly přes Británii a v posledních dvou sezónách se staly hitem českých měst. Neuvěřitelné se stalo skutkem. Naše společnost dospěla k závěru, že stromy potřebujeme a rozhodla se je zalévat s pomocí jednoduchého patentovaného produktu, totiž pytlema s vodou. Čeho jsem svědky? Je to dobře? Co to udělá?

Nad každým produktem se vznáší otázka. Funguje to? Americký nápad napodobovaný více či méně úspěšně dalšími firmami je založen na technologie trysky zvolna uvolňující vodu gravitační cestou minimalizující tak odpar a cílící vodu přímo ke kořenům stromů, které jsou nejaktivnější v hloubce kolem 40cm. Potud je nápad geniálním a prostým. Vymyslet trysku, která se nebude ucpávat a přitom bude pomalu kapat, není tak jednoduché. Pokud se někdo domnívá, že stačí píchnout špendlíkem igelitový pytel s vodou, může to zkusit. Celý nápad směřoval k jednomu jedinému cíli a to zvýšit procento ujmutých stromů po výsadbě. Tento problém trápí všechny země světa a zálivka je jeden z klíčových faktorů. Ujmout strom ve městě je přitom stále obtížnější. Stále sofistikovanější kotvení, ochrana báze kmene proti poškození mechanickému i chemickému či budování prokořenitelných prostorů jsou horkým tématem. Už dávno padla někdejší pomyslná hranice, že cena výsadby nemá být vyšší než cena výpěstku. Škody způsobované vandalismem a městským životním stylem lidí jsou tak vysoké a stromy natolik žádané, že se dělá stále víc proto, aby měli šanci s námi žít. Ptáte-li se proč je náš životní styl natolik nekompatibilní se stromy, ptáte se správně. Zatím děláme vše proto, abychom se nemuseli uskromnit a přitom s námi nějaké stromy žily. Je to podobné jako zeleninu pěstovat na střechách a na polích stavět supermarkety se zeleninou.

Pytel s vodou pomůže nově vysazenému stromu s ujmutím. Bezesporu. Dokonce, správně umístěn, pomůže i velkému stromu po přesazení. Proces ujmutí trvá několik let a je tím kratší, čím lépe jsme připravili místo pro strom z hlediska jeho dlouhodobé perspektivy. Přijde-li vám to jako přehazování peněz z jedné hromádky na druhou, je to úvaha správná. Pokud šetříme a neřešíme příčiny, sázíme stále nové stromy a ty neustále hynou. V uličních stromořadích velkých měst můžete vidět jak za patnáct let sází správa zeleně již šestý stejný strom na stejné místo. Každé ráno pak přijde paní Vomáčková se svým pejskem, pak pan Novák a potom tenhle a támhleten a svorně šestý strom umočí. Vysadíme tedy strom sedmý. Pytel s vodou bude ředit, to bezesporu pomůže, ale hlavně zabrání moči na cestě k bázi kmene. Po odstranění pytle v dojmu ujmutí se můžeme opět dívat zdali strom stihl překořenit mimo oblast psí dávky nebo nikoliv. Podle toho buď uschne nebo přežije.

Spasí pytel staré stromy? Ne. Může je i zabít. Například udržování vlhkosti na bázi kmene starých stromů je pozvánkou na festival dřevokazných hub, které aktivitu lidských pečovatelů velmi ocení. No a co strom mladý, již ujmutý, nepomůžeme mu? To je dobrá otázka. Proč mladé, již ujmuté stromy trpí suchem? Vyvolává to další otázky. Je sucho mimořádné a tak musíme pomoci? Přejde to a bude zase pršet? Není to rakovina léčená aspirinem? Neudělal někdo něco špatně? Případ od případu se budou odpovědi odborníků lišit a je to tak správně. Je mnoho míst, kde byly stromy nemilosrdně zakopány a nikoliv vysazeny. Člověk, který takové sázení schválil či provedl, způsobil společnosti značnou škodu, protože očekáváním byl velký vzrostlý a zdravý strom. Dnes jeho pozici zabírá živořící mrzák, kterého udržujeme při životě jako pacienta na kapačkách. Je chvályhodné, že se chováme ke stromům s etikou živých tvorů. Shodně chvályhodné by ovšem bylo ptát se, kdo stromy do takovéhoto stavu nechal dojít. My všichni jsme byli nevšímaví ke stromů? V lesích jako v ulicích? Zavlažovací vaky nám ukazují totiž jednu důležitou věc. Vůbec nejde o peníze. Nenajdete v republice správu zeleně, která by řekla „peněz máme dost, víc bychom ani nechtěli“. Pytle zvítězily politický zápas a připsaly body do kolonky „i my se staráme o stromy“. Jakoby zastupitelé říkali „ale nám nikdo neřekl, že stromy jsou také svěřený majetek a máme se o ně starat coby řádní hospodáři“. Koupili sme produkt a oddálili řešení skutečného problému. Jak vyjít ve městech stromům vstříc, aby s námi mohly žít? Jak jim zajistit prokořenitelné prostory v našich sítích a vodu ze střech či nesolených ploch? Jak se o ně starat? Umíme se o ně starat? Nebo prostě zaparkujeme pod zem, děti zavřeme do heren a psa vyvenčíme na toaletě. Tak vypadá život ve městě bez stromů. Vítejte.

Lidové noviny 24.srpna 2019 (vyšlo pod titulkem Městské stromy: pacienti na infuzi)