Superbloom, průšvih nebo výhra?
Nigel Dunnett si vysloužil nesmazatelné frčky již v Olympic Park, těžko lze uniknout jeho kreacím na Barbican a mimořádné pozornosti se dostává i projektu Superbloom, který si předsevzal ambiciózní cíl. Totiž polidštit svého času nejtěžší žalář impéria a vytvořit mimořádnou letní atrakci pro pocovidový Londýn. Po fiasku s „horou bahna“ bylo napětí a očekávání o to větší, a věřím, že s ohledem na vývoj jihoanglického počasí zachvátila tým drobná nervozita i přes pověstný anglický klid. Alespoň na průvodcích/ dobrovolnících bylo znát, že je to skutečně zkouška. Dvacet milionů semen a šestnáct tisíc kubíků vybraných zemin je spolu s vnitřní diverzitou a mnoha detaily naprosto mimořádným projektem, který stojí za to si trochu rozebrat. Proměna místa mezi dobou založení a vrcholným létem je mimořádná. Jak to ale vlastně dopadlo, když na Británii dolehlo největší sucho od roku 1935, a co si z toho vzít pro naší kontinentální praxi? V polovině dubna