Téma – Konec rašeliny?

Již řadu let se vede společenská diskuze o tom, že rabovat rašeliniště není správné. Zahradnický svět se na tomto procesu podílí lví měrou a sílící import z Pobaltí tento efekt ještě posílil. Přitom jsme kompostová velmoc, kde se s pojmem recyklace organických zbytků setkává pomalu každé malé dítě na zahrádkách prarodičů.

Angličané letos definitivně vytáhli do boje za „peat free“ a po letech lavírování na mezi módních vln přikročili k činu. S podporou vlády i nevládních organizací výrobci „růstových médií“ přicházejí s označením složení komerčních substrátů na obalech. Podobně jako se u potravin můžeme svobodně rozhodnout, kolik tuku a vlákniny do sebe nasypeme, tak se nyní Britové budou moci rozhodnout nakolik pustí žilou rašeliništím ve jménu své zahrádkářské vášně.
Již ve škole se učíme, že rašelina je jakýmsi předstupněm uhlí a jde o mrtvou hmotu organického původu, která po staletí leží skryta pod povrchem. S uhlím jí pojí mimo jiné i to, že na sebe váže nevídané množství kumulovaného uhlíku. Její těžbou a užitím vytahujeme na světlo staré dobré téma oxidu uhličitého a principu zátěže životního prostředí známého jako „uhlíková stopa“. Rašelina je jednou z těch tisíce drobných bezvýznamných procesů, které dávají dohromady ta děsivá čísla.

Mnozí z nás se vcelku pochopitelně odmítají traumatizovat něčím jako je „uhlíková stopa“. Třídím odpad a snažím se neplýtvat či dokonce šetřit, ale všechno má své meze a člověk má svých starostí dost. Když vidím, jak senioři pečlivě vymývají kelímky od jogurtu, které dávají do kontejneru s nápisem Plasty, vnímám spotřebu svého vozu jinak. Podobně je mi líto paní, které se v krámě při placení nedostává koruna, zatímco její veřejný dluh vzrůstá tempem 4756Kč za vteřinu. Ocenil jsem, že jí to pokladní odpustila a korunu jsem jí nechal.

Kompost je cennější než rašelina. Pokud kompostujete plevel, tak jeho hodnotu samozřejmě snižujete prací, kterou vložíte následně do pletí. Jestliže je vám ukradená vaše uhlíková stopa, mohla by vás o to více zaujmout vaše peněženka. Za kubík běžně prodávaného zahradnického substrátu dáte cca 1500Kč, pokud ho kupujete ve velkých pytlích. Zkušení pěstitelé už vědí, že obsah pytle nemá zdaleka takové vlastnosti, jaké rostlinám vyhovují a doplní ho doma příměsí kompostu či písku dle potřeby. Ta lehce doživená surová organická hmota, kterou kupujete v pytlíku, nemá zdaleka takovou hodnotu jako kompost. Ten má tu pravou strukturu, obsah živin a půdního vzduchu. To je ta úrodná prsť. Rašelinové substráty jen vylepšují jeho strukturu. Běžně se vám na zahrádce v podobě kompostu válí desítky tisíc korun a podléhají zkáze. Je zažitou pravdou, že dlouho ležící kompost ztrácí na hodnotě a podléhá zkáze mineralizací, ztrácí na obsahu humusu.

Uvažte například to, že rašelinu musí někdo distribuovat a odněkud někam dovézt. Ať už jede ten kamion ze Soběslavi nebo z Litvy. To stojí nějakou ropu a vy to zaplatíte. Jak hned, tak později. Zatímco vaše zahrádka produkuje spoustu listí, trávy, dřeva a dalších organických zbytků. Možná je ani nevyužíváte a odvážíte pryč, ochuzujíc svou vlastní zahradu. Následně do ní vozíte tuny hnojiv a rašelin ve snaze jí zase obohatit. Není nic dražšího a méně hospodárného.

Kompost není ostuda. Je to poklad. Rašelinu všichni potřebujeme a budeme jí kupovat i nadále. Ale můžeme se rozhlédnout po okolí a učinit z ní příměs, nikoliv základ.