Textilie versus rostliny
Černý flór pokryl českou zahradu a přibývá ho. Zákazníci to chtějí a zahradníci pochybují. Tiše i hlasitě.
Názor na netkanou textilii rozdělil zahradníky i zahrádkáře na tábory s mnoha argumenty. Jedni mají černo před očima a jednoznačně chápou tuto technologii jako „marche funebre“ zahradnického řemesla. Přizvukují k tomu i hlasy zkušených pěstitelů: „Dali jsme si to pod jahody. Všimli jsme si po čase, že to pod ní zapáchá a zem se promění v blátivý jíl. Tak děláme jahody zase jako dřív.“ Druhá skupina zase oponuje lakonicky: „Vždyť to v tom roste. Podívejte se na ty keře. Přece žijou.“
Mulčování je výraz, který si prožil výrazný návrat do našeho slovníku. Byťže ne v původním významu mrvení anebo přidání kompostu na povrch záhonu. Naučili jsme se mulčovat zprvu borkou z jehličnatých stromů a později celou škálou organických materiálů. V různých alternativách se začala používat štěpka či seno anebo různé rozložitelné plachetky. Hlavní proud si ale získal, za vydatné kampaně, produkt v podobě černé textilie z polypropylenových vláken. První vlaštovkou bylo právě jeho použití pod jahody, kde díky UV stabilizaci nahradil používané fólie. Argument určité komunikace mezi půdou a okolím se stal velkým plus, který napomohl rozmachu výrobku jako „chytré novinky“. Zdálo se, že si ropa se zemí tentokrát dobře potykají. Jak šel čas, tak si zkušenější zahradníci začali všímat změn v reakci rostlin na nové prostředí. Po bouřlivých diskusích na konferencích se ukazuje, že textilie není spasení a nejen že je problematická pro květinové záhony, ale i celá řada keřů s ní má v delším časovém horizontu problém. Půda pod ní vůči její přítomnosti rozhodně nezůstává netečná.
Profesor Jan Frouz z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy upozorňuje na některé jevy ke kterým v půdě pod textilií může docházet: „Určitě dojde ke zvýšení teploty a vlhkosti, což jsou příznivé podmínky pro šíření různých hub. Jistě dojde i k popření růstu plevele, ale ptejme se po cíli takovéhoto opatření. Při mulčování textilie kůrou musíme počítat s tím, že výluh fenolů z ní bude mít na půdu vliv ale podobný vliv bude mít kůra jako taková. Záleží samozřejmě na místních podmínkách a každá půda bude reagovat trochu jinak. Předpokládat lze také postupný rozklad organické složky půdy. V dlouhodobém horizontu by pak mohlo jít o výraznější změny struktury. Ve spojení s automatickou závlahou pak může dojít k nárazovému zvýšení frekvence anaerobních jevů. Ty jsou v malé míře přítomny v půdě obecně. Ale o přirozenou míru a zdravé procesy v půdě tu jde především. V souhrnu faktorů pak může dojít k omezené dostupnosti živin a vzduchu pro kořenový aparát. Obecně bych za považoval za vhodné používat mulčovací textilie na záhonech pouze jako krátkodobé řešení, naopak tam kde nahrazují nepropustné povrchy je lze určitě chápat jako menší zlo.“
Právě dočasnost mulčů je pro jejich používání klíčová. I u nás se občas objeví již i organické textilie s termínovanou dobou rozkladu dle účelu. Profesionální zahradnické technologie přípravy stanoviště umožňují pro rostliny takový rozvoj, aby byly schopny zapojit tzv. „autoregulační mechanismy“. To znamená, že si mezi sebou začnou natolik konkurovat, aby do nich nemohly vstupovat jiné rostliny. Tam někde nacházíme i definici plevele, tedy hlavního důvodu k mulčování v dnešní interpretaci. Zatímco původní mulče nás zajímaly zejména z hlediska výživy a kondice rostlin, dnešní mulče řeší zejména naší práci a o rostliny se v zásadě nezajímají. To je podstatou celého problému vnímání okrasných zahradních kompozic. Zatímco užitkové kultury s prací bývají ještě jistým způsobem spojovány, u krásy jsme byli schopni i výrazně slevit ze svých požadavků, abychom toto spojení minimalizovali. Vybereme-li si symbolickou větu, pak jistě tuhle: „Prosila sem mladýho, jestli by mi nepřehodil kompost, ale šel raději do posilovny“.
Otázky mulčů se rozhodl vyřešit v rámci výzkumného pokusu Radek Prokeš z České zemědělské univerzity: „Cílem je zhodnotit vliv jednotlivých mulčů na záhonech se shodnou technologií založení i druhovou skladbou. Vedle černého úhoru použijeme kůru s textilií i bez, štěrk, štěpku, papír a slámu. Budeme sledovat nejen celkovou vitalitu porostu a pokryvnost, ale i vnitřní změny v půdě. Myslím, že teprve konkrétní výsledky mohou odbornou diskusi někam posunout a říct i poslednímu zahrádkáři co se skutečně pod mulčem děje“.
Lidové noviny 21.března 2015
