Ti co přežijí, k sobě hodní nebudou

Lucie Vopálenská

Osobností její generace u nás v zahradní tvorbě mnoho není. Přestála různé názorové bouře a stala se tak trochu majákem i vlajkovou lodí. Neúnavně se angažuje v prospěch biodiverzity a udržitelných řešení. A ti, kdo ji znají, se shodnou zejména na jednom – nelze ji přehlédnout. Krajinářská architektka Jana Pyšková. Dlouho se věnuješ městské zeleni. Kam jsme se posunuli – vedle ukázkové úpravy pražských Čelakovského sadů u Národního muzea? Nejobecněji jsme asi pokročili k tomu, že nad každým stromem, který se zasadí na ulici, už nad ním nevisí ortel, že umře do tří let, což se donedávna dělo. Sázelo se do udusané země a maličkého prostoru. Strom zašel, vykopal se, zasadil se nový a celé se to zopakovalo, protože k němu nemohla voda atd.. Jana Pyšková – zahradní architektka – Praha – 28.1.2019; Foto Robert Sedmík Co se změnilo? Přijaly se nějaké normy? Vyšly standardy pro městská stromořadí, které vydal Institut plánování a

Přispějte si
Zahradníci pracují na zahradě. Nepíšou o tom. My jsme ta výjimka. Občas něco napíšeme. Trávíme tím čas. Zrovna tak, jako si o kytkách rádi čteme nebo povídáme. Rosteme tím my i ony. A to je dobře. Přispějme si ke společné práci. Je to jednoduchý princip. Napište něco, co chtějí ostatní číst nebo přispějte 450Kč na 2501947971/2010 či 19€ na CZ37 2010 0000 0025 0194 7971 a jen si rok čtěte. Do zprávy pro příjemce napište svůj email, pošleme Vám přístupové údaje. Pokud jste přispěli a heslo nešlape, projděte si hromadnou poštu, třeba najdete výzvu k platbě nebo aktualizované heslo.QR Code