Výhody sázení na podzim

Na podzim zahrádkáři sází stále méně a méně. Přitom profesionální zahradníci naopak pozdní termíny preferují a firmy si mohou v posledních týdnech rýče a lopatky ušoupat.

Úsloví, že „sázet se má na jaře“ nikdy nebyl tak zobecněno jako dnes a potřeby jednotlivých rostlin se vnímaly individuálně. Zatímco u letniček, balkonovek a zeleninové sadby je jarní výsadba vcelku zažitá, vytrvalé květiny a dřeviny skýtají více možností. Zejména ovocnáři se rádi přou o to, která výsadba je vhodnější u kterého druhu. Přitom daleko důležitější je často kvalita školkařského výpěstku a jeho předpoklady pro přežití. Ovšem, když tyto parametry nepoznáme, musíme se přít o dobu vhodné výsadby z principu.

Ano, časy, kdy sezóna jarní byla svých ruchem prakticky shodná se sezonou podzimní, jsou pryč. Důvodů, proč se tak stalo, je celá řada, nicméně důsledky oslabení podzimní sezóny jsou poměrně neblahé a to zejména pro spotřebitele a jeho peněženku. Zdá se, že „dohánění Západu“, které bylo po léta hlavním mottem spotřebitelského chování, dnes pěkně doběhlo nás.

Přitom tradiční podzimní sázení má celou řadu výhod. Tuzemské školky jsou touhle dobou plné krásného nově napěstovaného zboží, které si lze v suverénně nejširším sortimentu vybrat. K dispozici je široký výběr velikostí i pěstebních tvarů u keřů i stromů. Také v trvalkách, pnoucích dřevinách a kvetoucích keřích je nyní široký výběr. Najdete i rostliny ve větších květináčích, kterými lze dosadit uprázdněná místa s okamžitým efektem. Také prakticky všechny šlechtitelské novinky najdete napěstované právě v podzimním období do prodejní velikosti.

Vedle nabídky jsou tu ale i výhody v oblasti kvality a ceny. V praxi to chodí tak, že školky se na jaře vyprodají, co jim zbyde, buď zkompostují nebo přesadí a nahrnkují nový materiál. Na podzim tedy dostáváte rostliny velice čerstvé, zdravé, vitální a dobře připravené zakořenit ve vaší zahradě. Právě období kořenění je pro rostliny klíčové a na podzim pro něj mají dostatek času, který se dle průběhu počasí počítá na měsíce. To znamená, že do zimy vstoupí řádně připraveny. Otázka ceny je tu nabíledni. Pro zahradníka je doba, kterou stráví rostlina od nahrnkování do prodeje v jeho zahradnictví, klíčová. Od chvíle, kdy rostlina na ploše „stojí a čeká“ se mu počítá jeho rentabilita kultury. To znamená, čím dříve prodá, tím dříve na stejné místo může nahrnkovat další rostliny. Tím nižší má náklady a tím lepší může nabídnout cenu. Nehledě na to, že zimování rostlin je prostě v našem klimatu drahé.

Přes tyto zjevné výhody ve výběru sortimentu, zdraví a ceně dnes drtivá většina kupujících volí pro své zahradní nákupy jarní termín. Jak se to vlastně stalo a proč si zákazníci volí dobrovolně tak nevýhodné podmínky? Právě na jaře kupují nejčastěji rostliny s vysokým rizikem obtížného ujmutí a opakovaně se zklamávají díky svému spotřebitelskému chování. Koupíte-li například rostlinu, která strávila celý život ve skleníku v přímořském klimatu na hnojivech, rašelině a kapkové závlaze, vysadit jí v dubnu ven je opravdu chování za hranicí zdravého rozumu. Šance na přežití je velmi malá. Můžeme z nezodpovědnosti vinit obchodníky s rostlinami. Dobře, ale minimálně stejně na vině je spotřebitel, který takovou věc udělá. Skutečný zahradník by zákazníkovi takovou rostlinu nenabídl. A zkušený zákazník by to ocenil a vracel se k němu.

V rámci dohánění Západu se naši zahradníci ne úplně dobře dokázali poprat s konkurenční nabídkou. Rostliny z dovozu vypadaly prostě o poznání lépe. Sortiment, zdraví i nabídka výpěstků z dovozu byla dokonce natolik silnou motivací, že import dosáhl až prakticky poloviny celkové spotřeby okrasných rostlin. Zákazníci dali jasně najevo, že o domácí výpěstky nestojí. I v oblasti zemědělství bylo zřejmé, že zahradníci nejsou žádoucí a jako bohatá průmyslová země si můžeme dovolit v této oblasti dovoz. Dokonce si řada zahradníků začala myslet, že u nás prostě některé kultury nemá cenu ani pěstovat. V čase ekonomické krize se tyto přístupy trochu přehodnotily a nová generace našich zahradníků se začala ucházet o své místo na slunci trochu více. Ve stejné době ovšem krizí téměř nedotčené Polsko začalo svými výpěstky tlačit na náš trh a spotřebitel po jejich levných cenách podporovaných dotacemi, rychle skočil. Český zahradník to zatím s českým zákazníkem prohrává a ne a ne se najít.

Lidové noviny 26.září 2015