Brčálník barvínků

Barvínek je klasická babičkovská trvalka. Mně evokuje milé vzpomínky na dětství. Vídávala jsem ji na hřbitově při pravidelných návštěvách s babičkou, ve stinných zahradních zákoutích,  ale i při výletech do lesa. Dodnes mě nepřestávají okouzlovat místa, která si barvínek vyhlídne pro kolonizaci.  Občas přemýšlím, jak se tam dostal. Vyklopil ho tu někdo  spolu s opadaným listím ze zahrady? Nebo tu roste odjakživa? Jméno Vinca je odvozeno z latinského Vincio, což znamená spoutat nebo svázat. Zřejmě kvůli dlouhým propleteným šlahounům, ze kterých bylo v různých zemích zvykem vyrábět věnce pro nevěsty, nebo se pokládal na rakve mladým zemřelým. Jiný tvar slova, per vinca či Vinca pervinca, odkazuje na stále svěže zelený, což může souviset se starým českým výrazem brčál, který znamenal mimo jiné zelenati se (staročesky bručiti se, viz. Oskar Smrž). Barvínky s jarními podrosty v Květnici Národního muzea. V zahradnické i krajinářské praxi má barvínek coby stálezelený půdopokryv své výsadní postavení. Existují 4 druhy barvínku –

Přispějte si
Zahradníci pracují na zahradě. Nepíšou o tom. My jsme ta výjimka. Občas něco napíšeme. Trávíme tím čas. Zrovna tak, jako si o kytkách rádi čteme nebo povídáme. Rosteme tím my i ony. A to je dobře. Přispějme si ke společné práci. Je to jednoduchý princip. Napište něco, co chtějí ostatní číst nebo přispějte 450Kč na 2501947971/2010 či 19€ na CZ37 2010 0000 0025 0194 7971 a jen si rok čtěte. Do zprávy pro příjemce napište svůj email, pošleme Vám přístupové údaje.