Prostná pros
Už týden si v hlavě pohrávám s různými kombinacemi kytek budoucích záhonů jedné privátní zahrady. Není to intenzivní a soustředěné přemýšlení, spíše to přichází ve vlnách, ve volných chvílích, zatímco probíhá intenzivní práce na jiných projektech, nebo před usnutím, když je klid. Je to už takový rituál. Idea nazrává a líp se mi pak pracuje. Představu o atmosféře záhonu už mám jasnou, barevné kombinace napříč jednotlivými aspekty roku se mi už rýsují také, vlastně už i konkrétní trvalky. Součástí kompozice budou i trávy, tedy nakonec jen jeden rod, pravděpodobně jen jeden kultivar, protože příliš mnoho druhů by kompozici roztříštilo a vznikl by chaos. Není to jednoduchá volba. Hledám ve vysokých trávách, protože ty musí tvořit dostatečného partnera vysokým trvalkám. Půjde o vizuál záhonu v létě a na podzim. V případě této kompozice třtina (Calamagrostis) je příliš striktní a až moc na sebe upozorňuje, bezkolenec (Molinia) je sice jemný a vysoký, ale není to úplně